narnenlův svět fantazie

Toto je záhlaví Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.

Harry Potter a strach Albuse Brumbála

1. Kapitola

no rozhodnul sem se, že zkusim začít ještě druhou povídku, takže sem k ní hned přidal jednu kapitolu, doufám, že se bude líbit a že se tu objeví hodně komentů, tak příjemné čtení :-D

Ležel právě na jednom z nádherně bílých nemocničních lůžek. Kolem něho byly jen bílé stěny, několik dalších lůžek a k nim byly přistaveny dřevěné noční stolky.

 

Proč? Proč tu jsem, zabil mě? Zabil mě vrah mých vlastních rodičů?! Ale ne, vždyť on… on se rozsypal…rozsypal se mi pod rukama. Co se to stalo?Jsem mrtví? Pakliže ano, proč ležím tady? Nebe jsem si představoval jinak. Měla by tady být nádherná jemná zelená tráva, louka plná květin…

 

Zavřel zasněně oči a jen si představoval svůj vysněný ráj…

 

Rozlehlý les a zvěř se tu pase zcela beze strachu z predátorů…žádní tu nejsou. Jeho rodiče, běží k němu a on bez rozmyslu běží k nim…

„Ano, bylo by to nádherné,“ otočil se a spatřil muže, spíše staříka. Muž vypadal už od pohledu mocně a moudře. Měl na sobě volný dlouhý červený hábit, jehož rukávy byly na konci rozšířeni pro volné manipulace rukami. Tvář byla vysázena nespočtem vrásek. Stříbrné vousy sahali muži až na hruď. Jeho úsměv každému nasvědčoval, že to není zlý člověk.Jiskřivé oči skryté za půlměsícovými brýlemi značili smysl pro humor.

Já ho znám? Kdo to je? Připadá mi nějaký povědomý… Ach ano, profesor Brumbál.

„Otevři prosím oči Harry,“ požádal jedenáctiletého chlapce s jizvou na čele stařík.

 

Otevírá oči. „Jak?“ vyplynulo z chlapcových úst jakoby samo, když spatřil úsmívajícího se ředitele nejlepší školy čas a kouzel, Bradavic. „Vše má svůj čas Harry,“ řekl ředitel milým hlasem. Mladý Harry si nemohl nevšimnout, že stařík vypadá přesně, jako ho viděl ve svém „snu“.

 

„Je to pravda?! Věděl jste to a tajil jste mi to?!“

 

„Chlapče, co jsem ti tajil?“ Brumbálovu tvář neopouštěl ani klid ani úsměv.

 

„Je pravda, že jde vrátit moje rodiče?!“ řekl mi to přece Voldemort, je sice pravda, že to on je zabil, ale pokud je nějaká šance, že bych mohl mít zpět rodiče… Chci o ní vědět..

Ředitelova tvář posmutněla : „Je mi to líto Harry, ale opravdu to není možné, mnoho vědců a géniů se zabývalo vrácením mrtvých do světa živých, ale nedokázali vůbec nic, jen nový umělý život, ale i za to byla moc vysoká cena, omlouvám se chlapče.“

„Jsou Hermiona s Ronem v pořádku?“ na jeho tváři se objevil ruměnec. Styděl se za to, že si na ně vzpomenul až teď. Doufal, že jsou oba v pořádku, ale nebyl si jist, jestli je to po tom, co se tam dole událo, vůbec možné, „a co se to stalo s Voldemortem?“ „Tvoji přátelé jsou v pořádku a myslím, že se zrovna o něčem venku hádají a co se týče Voldemorta, jeho duše byla temnou magií až moc připoutaná k tomuto světu… Přežil, ale je jisté, že se znovu nějakých pár let neukáže,“ sdělil mu Brumbál a znovu se usmíval, „vím o všem, co se tam dole stalo a Harry, musím ti pogratulovat. Byl to brilantní výkon, tam dole. Mimochodem, nedal by sis zmrzlinu?“ Chlapec se podivil klidu, který byl i vidět, na osobě před ním, nicméně nechal to být, nezáleželo mu na tom, chtěl hlavně znovu vidět své dva kamarády.

Slezl z postele a trochu zavrávoral, ale ustál to. Oblečení měl na sobě pořád to samé, jako ten večer. „Harry, víš, chtěl bych s tebou po hostině ještě o něčem mluvit, co třeba o půl osmé u Hybridovy hájenky?“ Černovlasý chlapec se chystal k odpovědi, nicméně všiml si, že už není komu vlastně odpovědět. Pokrčil nad tím rameny a zkoumal, kudy nejrychleji ze školní ošetřovny.

 

 

O pár hodin později

 

„Rone, Hermiono, musím ještě něco vyřešit s Brumbálem, držte mi místo ve vlaku, dojdu tam za vámi.“

„Jo jasně, počkáme tam na tebe,“ odpověděl chlapec v obnošeném oblečení se zrzavými vlasy, byl to Ron Weasley.

„Přijď prosím co nejrychleji,“ o to ho zase pořádala malá dívenka se zvídavýma očima a hnědými vlasy, jeho nejlepší kamarádka Hermiona Grengerová.

„Nebojte, za chvíli jsem tam,“ řekl už Harry jen tak do vzduchu a mašíroval si to k Hybridově hájence. „Taže už seš tady jo, no von Brumbál je už ve vnitř a čeká tam na tebe, já du teda s Tesákem do lesa, čeká tam na mě b…, no prej tam řádí parta bludniček,“ Hybrid si už na záda dával svoji ohromnou dřevěnou kuši a u nohy mu čekal věrný zbabělý pes Tesák. „Tak ahoj Hybride, bude se mi po tobě stýskat,“ objal chlapec poloobra. „Harry todle mi nedělej,“ skuhral muž před ním a otíral si obrovskýma rukama oči, do nichž se mu draly slzy.

 

„Dobrý večer, pane profesore, tak jsem tady, jak jste si přál,“ pozdravil, když zavíral dveře. Zarazil se. Ten Brumbál má nějakej zamyšlenej výraz. „Dobrý večer,“ pozdravil o něco hlasitěji. Starý muž, byl usazený za stolem a o něčem přemýšlel. Před ním se kouřilo z čerstvě zalitého čaje. Čaroděj sebou škubnul. „Och ano, posaď se Harry,“ vybídl ho a stařecky si odkašlal. „Děkuji o čem jste to se mnou chtěl tedy mluvit?“

„O Voldemortovi… Je to vážné, řekl bych, že se tu neobjevil naposledy. Máme od něho sice teď na nějakou chvíli pokoj, ale kdo ví, jak dlouho mu bude trvat, než se zase nějakým způsobem vzkřísí, typoval bych to tak na dobu kolem tří let, nevím, je to jen hrubý odhad, ale do té doby máme dost času tě připravit…“ „Připravit na co?“ skočil starci do řeči chlapec, byl zvědavý a trochu neomalený, ovšem jeho společníkovi to, jak se zdá, vůbec nevadilo. „Připravit tě na to, aby si se mu mohl postavit, naučit tě, jak se bránit, jak útočit. Ano, možná si myslíš, jsem přece v Bradavicích, nejlepší škole čar a kouzel, ale je mnoho, velmi mnoho věcí, které tě ve škole nenaučí, až spolu dopilujeme tvoje vlastnosti, budeš se moci střetnout s Voldemortem…“ „Počkat, počkat, kdo vám řekl, že proti němu budu bojovat a proč vůbec já?!“ „Víš Harry, to, že se Voldemort měnil pod tvýma rukama v prach nebyla náhoda, nebo jenom tvoje moc, ale byla to tvoje matka, která tě stále ochraňuje, ona použila jedno prastaré kouzlo sebeobětování, aby ti zachránila život a navíc, i ty sám jsi mocný i bez ochrany tvé matky, domnívám se, že když na tebe přenesl část své moci, ovšem nevím jak velkou část, to se pokusíme zjistit spolu, vím, že je to pro tebe těžké, ale měl by si jít se mnou, k ničemu tě nenutím, to by bylo nelidské, já tě žádám. Je to ale jen tvé rozhodnutí a já ho budu respektovat.“

Chlapci bylo do pláče, byl rozhodnut, ačkoli ještě nevěděl, co vše obnáší jeho rozhodnutí.

„Půjdu s vámi, pane řediteli.“

 

 

O pár měsíců později se kouzelnickému světu ztratil, jak hrdina Harry James Potter, ale také nejmocnější kouzelník této doby, Albus Percival Wulfric Brian Brumbál. V každém výtisku denního věstce se alespoň na jedné stránce diskutovalo o tom, kam se poděli tito dva hrdinové.

 

Oba Hrdinové Kouzelnického světa zmizeli

Toto byl jeden z mnoha titulků článků věnovaném dvěma zmizelým, byl jich nespočet, začal školní rok a škola dostala nového ředitele a ani jeden ze zmizelých se stále neobjevoval.

Končil školní rok a dva hrdinové byli prohlášeni za mrtvé. Konal se veřejný pohřeb, kde byly dve prázdné rakve spuštěny do hrobu. Čas šel dále a svět pomalu, ale jistě zapomínal na Harryho Pottera i na Abuse Brumbála…

 

Již čtrnáctiletá Hermiona Grengerová odmítla dále poslouchat žvásty její spolužačky a raději se porozhlédla po sále, téměř nic se nezměnilo. U všech kolejních stolů se živě debatovalo o něčem novém, žhavé novinky. Bylo právě po zařazovací hositně a všichni si jen tak užívali uvolněnou atmosféru, kamarádi si právě sdělovali novinky z prázdnin. „Hermiono, Hermiono, posloucháš mě vůbec?“ ozvala se dotčeně spolužačka z nebelvíru. „Jo, já promiň…“ Všichni sebou poplašeně trhli.

Ozvala se rána, pak druhá a třetí. Pak se se čtvrtou a největší ránou rozletěli dveře do velké síně. Stál v nich ON, všichni ho poznali, ačkoliv se dávno myslelo, že je mrtví.

Ve tváři měl uštvaný výraz a v náručí držel bezvládné tělo nějakého muže. „Pomoc…“ zašeptal a pak padl na zem….

Poslední komentáře
28.06.2012 05:57:14: Problémy s nedostatkem hotovosti Půjčky s odpovědností homepujcka.cz/rychla_pujcka.php rychlá půjčk...
12.11.2008 21:11:13: Zní to jzajímavě. Strašně mě zajímá, kdo je ten záhadný on.smiley${1}
30.10.2008 16:39:11: skvělá kapitolka, sem zvědavá jak to bude pokračovat, tak snad přibude nějaká nová kapitolka co nejd...
07.10.2008 17:01:06: tak to je hustýýý!!
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.