narnenlův svět fantazie

Toto je záhlaví Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.

Harry Potter a strach Albuse Brumbála

5.Kapitola

Omlouvám, že přidávám kapitolu tak pozdě a ještě tak krátkou, ale zřejmě jsem se velmi přecenil. Není to tak, že bych měl zrovna hodně času a navíc, když už čas je, není nejjednodušší něco vymslet. Jinak si užijte čtení.

Úder střídal úder a Harry si až začínal myslet, že má zatím jenom štěstí. Jelikož rychlosti jeho protivníka se jen těžko snažil vyrovnat. Nikdo se ale nevzdával. Občas už i pochytil jisté náznaky únavy, ale pokaždé si myslel, že se mu to jenom zdálo, protože poté nasadil jeho protivník pokaždé ještě rychlejší tempo. Byla to až absurdní rychlost. Harry musel využívat všeho, co se dosud naučil, aby se jen ubránil, na útok nebyl čas. Až jednou uviděl možnost, sekl a tím vyhodil Balema naprosto z rovnováhy. Do útoku přešel najednou Harry. Na jeho obličeji a čele se perlily kapičky potu, ale i šermíř už měl značné problémy s dýcháním.

Po dlouhém a urputném boji nakonec přeci jen zvítězil žák Nebelvírské koleje, ale stejně se mu zdálo, že ho Blame nechal. Opět se ozval potlesk, který byl zcela zasloužený.

Teď přede všechny nastoupila drobná Lily Cohartová a nejistě v rukou svírala malé kopí. Harry měl teď příležitost, trochu s ji prohlédnout. Hnědé dlouhé vlasy byly teď staženy do culíku, jen ofina vysela přez čelo a zakrývala jedno oko. Měla modré oči, které jakoby teď viděly všechno. Úzký nos, malá ústa, červené tváře. Vypadala docela i jako normální děvče. Teď na sobě měla školní uniformu, u které si tedy vyhrnula rukávy a na předloktí si dala kožené chrániče. Ale byla velmi drobná a tak se všem zdála být směšná.

Proti ní nastoupil na „kolbiště“ učitel, v rukou jeden a půl ruční meč v očích chladný výraz. Nebral si na sebe žádné chrániče nebo tak něco. Zdá se, že si myslí, že to bude rychlé.

„Můžeme?“otázal se ze zdvořilosti, „jestli nechceš, stačí jen říct.“ Učitel se ušklíbl na dívčinu reakci. Rozeběhla se k němu, ohnal se jí přímo po krku, ale skrčila se, přičemž se za záda dala své kopí. Udělala rychlou otočku na zemi a kopím podrazila učitelovi nohy. Než se všichni nadály, už ukazoval hrot její zbraně na profesorův hrtan. Nikdo ani nemukl, jen se dívali na dívku s nově nabytým respektem.

„Dobrá,“ ozval se profesor, „to by pro dnešek stačilo.“ Udivené hlasy se začaly šířit z řad studentů. Nikdo takovýto výsledek boje nečekal. Byl to dokonalý zvrat. „Hej, Pottere,“ ozval se někdo. Byl to Balem. „Dneska si vyhrál, ale příště  jsem na řadě já.“ „Neřekl ych,“ odvětil Harry a šel pryč. Jedním mávnutím hůlky se zase převlékl do svého obvyklého školního oblečení a šel za Ronem a Hermionou. „To bylo úžasné Rone,“ řekla Hermiona a zrzavý chlapec zčervenal až za ušima. „Vždyť to nic nebylo,“ oponoval, abys se vrátil do svého klidu. „Ne, vážně, Rone, byls dobrej,“ poplácal Harry kamaráda po zádech, „co máme vlastně teďka za hodinu?“ „Nic, prý máme být v dobré náladě až dneska přijedou Kruvalští a Krásnohůlky,“ odpověděla Hermiona naštvaně, chtěla se ještě učit. „Harry, víš, že Krásnohůlky jsou jenom dívčí škola, žejo, to tady bude holek,“ zasnil se na chvíli Ron, než ho Harry nedloubl do žeber. „to by si Hermioně neudělal,“ ušklíbl se černovlasý a zmizel s tím, že jde do sprchy. „Cože?“ podívala se nebelvířanka na svého spolužáka, který měl už znovu na obličeji stejnou barvu, jakou se pyšnily jeho vlasy. „harry řikal, že mu mám pomoct,“ řekl rychle Ron a zmizel. „Ale Harry je ve sprše…“zamumlala si a vydala se do knihovny.

 

Celá síň byla velkolepě vyzdobena, na stolech byly hory jídla a každý si vzal na sebe to nejlepší. Dokonce i Hagrid si vzal svůj spratkový kožich. Všichni byli plní očekávání, když se najednou rozrazily dveře dokořán dovnitř začali chodit po dvojicích kruvalští studenti. Byli to studenti všichni starší 16ti let a nebyla zde vidět ani jedna dívka, za to bylo jasně vidět disciplína, kterou se na Kruvalu řídili. V čele šel student, který na každý krok třískl jednou do země, při tom jim nad hlavou poskakovaly kouzelné jiskry. Každý jeden z nich měl na sobě kožené boty, hnědé kalhoty, hnědou bundu a na hlavě krátký sestřih. Na konci řady šel vznešeně ředitel školy Nikolaj Gregor. Oči černé, propadlé tváře, pokřivený úsměv a dlouhé černé vlasy. Vypadal přímo hrůzostrašně. „Chápu, proč není na Kruvalu moc výtržností,“ zašeptal Ron při pohledu na tohoto muže.

Než se stačilo něco dít, otevřenými dveřmi se do síně začaly hrnout ještě děvčata. První nad sebou ihned vykouzlila krásné modré motýly a prskavky. Také byla velmi spořádaná, ale chyběla jim ta vážnost, jakou měli Kruvalští. Co chvíli si nějaká dvě děvčata šuškala o tom, jak to vypadá v Bradavicích, nebo o okouzleném stropě. Všechny studentky byly ustrojeny do stejného modrého oblečku. Na konci šla velmi čiperně vypadající dáma. Na hlavě měla fialový klobouk, na krku pak náhrdelník s nějakými barevnými kameny.Oblečená do fialové halenky a dlouhé sukně, cestou byl slyšet klapot, takže měla zřejmě i boty na podpatku.Byla to ředitelka krásnohůlek Juliet Sorová.Všichni se zastavili až před učitelským stolem.

 

„Vítejte pánové z Kruvalu a dámy z Krásnohůlek,“ Ozvalo se od učitelského stolu, kde už byla ředitelka v pozoru ředitelka McGongalová s otevřenou náručí. „Á Minervo, opět se setkáváme,“ poznamenal ředitel Kruvalu, „je mi potěšením.“ „Místa k sezení jsou u každého stolu, nechť si vaši žáci vyberou, kde si sednou,“ poradila ještě McGongalová. Ředitel Gregor jen pohodil hlavou ke svým studentům a ti se všichni bez jakýchkoliv řečí vydali k Zmijozelskému stolu, kde je přijali více než dobře a dámy z krásnohůlek si posedaly různě ka jakému stolu se jim chtělo. „Asi sem se zamiloval,“ řekl zasněně Ron. „To není láska Ronalde, jen jsou některé studentky krásnohůlek zřejmě víly a tak mají jistou moc,“ podotkla Hermiona. „Jó, to jó, já bych moh,“ řekl zrzek, načež mu na hlavě přistál lepák, od jeho kamarádky. „Za co?“ zatvářil se chlapec zoufale, následně však mrknul na procházející dívku a zdál se být zase v pořádku.

„Dobrý večer,“ začala McGonagalová, „ jak jistě všichni víte, dnes jsme se tu sešli v tak hojném počtu, abychom znovu uvedli v chod turnaj tří kouzelníků. Dnes večer se ještě dozvíme, kdo se ho bude účastnit. Bude to jeden účastník z každé školy.“

Na stůl, který byl dobře spatřitelný ze všech směrů donesl školník filch pohár, ze kterého tu a tam vyšlehly plameny. Všichni tři ředitelé se k němu postavili, namířili hůlkou na pohár a současně začali odříkávat kouzlo. Po tomto procese se v poháru objevil obrovský plamen. Po chvíli ticha se z něho se syknutím snesl jeden starý kousek pergamenu. Pergamen se s trhnutím snesl do rukou ředitele Kruvalu, který následně přečetl jméno:,,Sergej Milonov.“

Celou síní se rozlehl potlesk a gratulace od spolužáků. Sergej se tedy zvedl, vypadal velmi robustně, ale nebyl hloupý, tmavé oči, tlusté obočí a jemná bradka.. Přešel až před svého ředitele, který mu potřásl rukou a pak mu něco pošeptal, ale to nikdo neslyšel. Pak odešel Sergej do nějaké zadní místnosti.

S druhým syknutím se z plamene vynořil úhledný bílý papír, který ladně doplachtil do rukou ředitelky Sorové. „Melanie Noxvillová.“ Opět veliký potlesk. Dívka byla hubené postavy, ale pánové se jistě měli na co dívat. Dlouhé blond vlasy zakrývaly čelo, pod kterým byly dvoje modré oči zářící štěstím. Vydala se stejně jako Sergej před svou ředitelku, která jí pogratulovala také jí něco pošeptala do ucha, načež Melanie zmizela ve stejné místnosti, jako kruvalský šampion.

Se třetím puf se ve vzduchu objevil normální pergamen, který přistál McGonagalové na hlavě. Uchopil papír a s nabroušeným pohledem přečetla: „Cedrik Digory.“ Velkou síň naplnily výkřiky a hvízdání a sem tam i nadávky a zklamání. Cedrik byl vysoký něco kolem 180 cm a na hlavě měl tmavě hnědé vlasy. Vypadal velmi inteligentně a schopně. Došel až před svou ředitelku...

Poslední komentáře
22.04.2009 18:14:50: Dobrá kapitola i celá povídka
10.04.2009 10:23:06: Pěkné ;-)... ale chtělo by to další kapitolu :-D
31.03.2009 17:34:12: pekna kapitola sa mi pacila a tesim sa na pokrackosmiley${1}
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.