narnenlův svět fantazie

Toto je záhlaví Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.

Harry Potter - na křídlech orla

3.Kapitola

,,Co to je?“ chvěl se nedočkavostí Ron. Harry se pořádně lekl, protože si myslel, že se jeho kamarád už dávno vydal na snídani, ovšem, jak teď zjistil, nebylo tomu tak, „je to vpomínka, hodně vzpomínek,“ zašeptal už zcela zklidněný zelenooký mladík a dál prozkoumával tu nádhernou sošku. Byla dokonalá, nejspíše z bílého mramoru, oči jako dva smaragdy, detailní rytiny na křídlech znázorňovaly peří… ,,Aha,“ to se zase jednou opravdu inteligentně ozval zrzek, „tak já du teda fakt na tu snídani.“ Mladý Weasley vstal a se zavrzáním otevřel dveře, ještě jednou, tedy než odešel, vrhl na svého nejlepšího přítele soucitný pohled a odešel.

 

„Ty rošťáku malej,“ smála se na něho rudovlasá žena, byla tak nádherná, její oči byly překrásné, přímo uhrančivé. Místností se ozval dětský smích a hned vzápětí se i malinké miminko s černými vlasy a zelenýma očima smějícíma se na všechny dalo do nejrůznějšího žvatlání a hned na to se ocitlo v náruči jeho milující matky. „No tak, nech ho, zbytečně ho rozmazluješ,“ šklebil se na svou ženu muž, byl celkem vysoký, měl dobrou postavu a černé neposedné vlasy mu trčely do všech stran. „Já ho budu rozmazlovat jak budu chtít,“ vrátila mu to ta překrásná žena, „beztak jenom zase žárlíš, že nerozmazluju tebe.“ „To tak…“náhle se celým domem ozvala rána…

 

Harrymu se na tváři nevidomky koulely další a další slzy. Věděl co teď přijde…

 

,,To je on,“ rozkřičel se muž, ,,Lili vem Harry a běžte, já ho zdržím.“ Chtěl být stále s tím mužem, ale to už ho jeho matka odnesla do zdárného bezpečí jejich ložnice, malý chlapeček se rozkřičel, už jen totiž slyšel:,,Ne, je nech jít, vezmi si mě!“ Chladný smích naznačil, že tak to asi nedopadne, náhle ten smích ale ustal a ozval se mrazivý syčivý hlas, „stále nechápeš?! O tebe tu nejde, chci jeho, dej mi jeho a tebe i tu mudlovskou šmejdu nechám jít.“ Avada Kedavra. Tato slova chlapci, ač si to zatím plně neuvědomovala, naznačovala, že jeho otec ho nechtěl nechat tomu zlému člověku. Rozrazily se dveře. „Né, Harryho ne, vem si mě, jen ho prosím nech jít,“ rozeštkala se žena ještě víc, než tomu bylo doposud. ,,Vydej mi ho po dobrém a možná budeš mít větší štěstí než tvůj manžel,“ zase se ozval ten hrůzu nahánějící smích. Chlapeček na sobě cítil pohled jeho matky, cítil, jak horečně přemýšlí… Nedá ho, nebo snad ano? ,,Ne, nikdy ti ho dobrovolně nevydám, Voldemorte,“ její hlas byl plný zloby. ,,Pak zemři, Avada Kedavra!“ tato slova se už podruhé rozlehla po doposud klidném domě, načež se k zemi tiše svezla mladá žena, . ,,A teď ty, neřvi tak, si jen malej fracek, ty, že mě máš porazit, mě nejmocnějšího čaroděje na světě?!“ rozkřičel se ten zlý muž na dítě, které teď leželo na zemi, kam se dostalo, hned poté, co opustila jeho matka svět živých, „ne, já tomu zabráním a pak už nebude nikdo, kdo by se mi sebevíc vzepřel, budu konečně pánem světa!“ Avada Kedavra…

 

Plakal, chtělo se mu plakat, chtěl ze sebe vše dostat, mít od všech těch pocitů a myšlenek pokoj. Obejmul si kolena a pak se stále za tichých vzlyků pohupoval s místa na místo. Už nevnímal okolní svět, nevnímal nic. Nevnímal ani, když za ním někdo přišel do pokoje a on se ocitl něžném objetí jeho kamarádky. Náhle přestal. Hermiona si toho všimla a se zájmem se na něho podívala. Sice ty slova neslyšela, ale ze zformování jeho rtů jasně vyčetla slova : já se pomstím. ,,Harry klid, všechno je v pořádku,“ zopakovala už asi po sté. ,,Jí vím,“ tyto slova zašeptal, na víc se nezmohl. Pohled mu padl na ruku, kterou stále svíral mramorovou sošku. Náhle se v něm vzedmul vztek, vztek na dárek od Brumbála, který ho přinutil zase si prožít ten okamžik, tu hrůznou chvíli, nejhorší den jeho života… ,,Řekl bych, že tohle asi nemyslel Brumbál tím, snad ti bude připomínat chvíle strávené s rodinou,“ pomyslel si trpce a vši silou mrštil sošku proti zdi. Nemělo to ale takový důsledek, jaký si přál. Prohlédl si díru ve zdi, kterou zapříčinil hodem. Znuděně vešel do vedlejší pokoje, aby si mohl odnést sošku zpět k jeho posteli. ,,Byl to dárek od Brumbála,“ řekl na nechápavý výraz jeho kamarádky, která byla, jak touto scénou, tak touto reakcí, zcela vyděšena.

,,Herm,“ pohlédl s nadějí na kamarádku večer u praskajícího krbu, když už ho po několikáté popadl pocit, že by měl zase sošku vší silou mrštit proti zdi, nebo se ji pokusit rozbít nějak jinak. ,,Hmm,“ ozvala se tázavě oslovená a dále pozorovala praskající krb. ,,Víš, chtěl sem se zeptat, nevim jak to vysvětlit, prostě mám chvilkama takovej pocit, že bych měl toho orla rozmlátit na kusy, mohla bys ho prosím zvětšit, nemohl bych ho potom odnýst a v pokoji se nechci nadělat takovej nepořádek, takže bych měl zas o důvod míň to rozbíjet, takže…“ ,,Dost, dost, dost to stačí, já to chápu, ale zvětšit ho, není to tak trochu divné, mít v pokoji dvoumetrovou sochu orla, děláš mi starosti Harry,“ upřímně a tak trochu i starostlivě se na něho podívala. ,,Ne hned dvoumetrovou, stačí jen do životní velikosti, prosím,“ zelenooký chlapec nasadil svou tajnou zbraň, tudíž udělal psí oči a prosící obličej. ,,No tak dobře,“ odpověděla Hermiona, byla ráda, že už je její kamarád zase v pořádku, „mohla bych poprosit pana Weasleyho, vždyť přece víš, že mimo školu kouzlit nesmíme.“

,,Je to nádhera,“ smál se Harry, když zvětšenému orlovy navlékl na hlavu svoje vytahané kalhoty, ,,děkuj pane Weasley.“ ,,Nemáš za co Harry, vždyť to byla jen maličkost, na oplátku mi vysvětlíš, na co jsou takový ti panďuláčci z té divné hmoty,“ mrknul na chlapce zpět zrzavý muž.

Prázdniny šly den za dnem, vyvolený se skvěle bavil a jeho sebevědomí se zase vrátilo do normálu. Každý den se smál s přáteli a každý den pročítal knihy,když najednou…

Poslední komentáře
08.06.2012 00:03:07: kpwhowhathi We've absolutely no examinations this particular search engine optimization...and the ne...
16.05.2008 22:05:12: Krásná povídka, jen ten konec... doufám že brzy přibude další kapitolasmiley${1}
12.05.2008 14:57:54: Je to super, len by to už chcelo nové kapitoly. Čo ty na to?smiley${1}
10.05.2008 12:31:15: jen tak mimochodem, nechceš spřátelit?smiley${1}
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.